Logo
Vytisknout tuto stránku

Jízdní řády pro provoz v éteru

Jízdní řády pro provoz v éteru

Drony se - jak známo - ovládají "vysílačkou", jenže zájemců o využití elektromagnetického záření je moc, takže musí existovat určité předpisy, co se v éteru smí a co ne, kdo něco smí a kdo naopak ne a podobně. Někdo se také musí starat, se dodržovaly. A protože operátoři dronů jsou účastníci tohoto provozu a protože za nedodržování pravidel hrozí docela citelné postihy, není špatné o pravidlech pro používání své "vysílačky" vědět trochu víc.

Regulaci provozu v éteru má v každé zemi na starosti takzvaný regulátor telekomunikačních služeb, jímž je v České republice Český telekomunikační úřad (ČTÚ, www.ctu.cz). Ten - kromě jiného - přiděluje frekvence jednotlivým uživatelům, hlídá dodržování norem a předpisů, řeší spory mezi uživateli a v případě potřeby se zabývá postihy provinilců proti předpisům.

Pro operátory dronů jsou ze všech předpisů a nařízení týkajících se telekomunikací důležité ty, které stanovují kmitočty pro ovládání modelů a bezpilotních prostředků (používá se pro ně obvykle zkratka RC - Radio Controlled), a ty, které určují maximální povolený výkon na anténě ovladače.

ČTÚ pro ovládání všech RC modelů vyhradil kmitočtová pásma 27 a 40 MHz, zatímco pro věci, které létají, se smí používat ještě 35 MHz. Kdo by chtěl znát přesné znění tohoto předpisu, pak vězte, že se jmenuje Všeobecné oprávnění č. VO-R/15/08.2005-27 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro dálkové ovládání modelů v pásmech 13 MHz až 40 MHz.

Název příliš napínavé čtení neslibuje a naštěstí si můžeme toto potěšení odříct, protože kmitočty v řádu megahertz mají pro ovládání řadu nectností (například vzájemné rušení, pokud se na lokalitě nachází víc zdrojů). ČTÚ ale povoluje také kmitočty 2,4 GHz a v oblasti 5 GHz a ty už jsou pro drony důležité - dokonce tak, že životně. Těch se týkají dokumenty Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/08.2005-34 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat na principu rozprostřeného spektra nebo OFDM v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz a Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/05.2007-6, kterým se mění VO-R/12/08.2005-34 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat na principu rozprostřeného spektra nebo OFDM v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz.

Ani tohle nevypadá na čtenářský zážitek, který by nedovolil knihu odložit, ale pro potřeby majitelů dronů stačí v drtivé většině případů jenkonstatování, že pro řízení spotřebitelských dronů se dneska používají skoro výhradně tyto frekvence a pokud jejich ovladače nepřekročí stanovený výkon vyzářený anténou, tak k jejich provozování není potřeba žádné oprávnění (jde o tzv. bezlicenční pásma).

Výkon vyzářený anténou je poměrně důležitá veličina, přesto o její existenci hodně hobby uživatelů dronů neví. Je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mají vliv na dosah signálu, současně ale pro ni platí výše zmíněné omezení, takže ten dosah není moc velký. A protože české telekomunikační předpisy a normy jsou takzvaně harmonizované, což znamená kompatibilní s evropskými (jinak by to na kontinentu rozděleném na množství poměrně malých států ani nešlo), řídí se výkon na anténě zde legálně používaných dronů evropskými standardy.

Kompatibilita s evropskými předpisy se na výrobku značí písmeny C E s charakteristickým typem písma (E je pojaté do oblouku stejně jako C, jen má uprostřed čárku). Znamená Comunita Europea a když tohle na výrobku najdete, je v prostoru EU prodáván a provozován legálně. Ale teď pozor: Čína si rafinovaně zaregistrovala značku CE, která na první pohled vypadá skoro úplně stejně, ale znamená China Export. Teprve na druhý pohled tu je rozdíl: zatímco evropská značka pro výrobky vyhovující harmonizovaným normám má mezi písmeny mezeru, čínská ji nemá. Dají se tak poměrně snadno ošálit dovozci, prodejci a hlavně zákazníci - z toho pak jsou ty "výhodné" nákupy laciných spotřebičů, které se občas promění v drahé zapalovače nebo dokonce miniverzi elektrického křesla (nebezpečí takových nákupů se ale netýká jen elektrozboží). Je tu i jiné nebezpečí: takové elektrické zařízení může rušit legální uživatele pásma, ti si budou stěžovat na ČTU a hrozí postih. Někoho přitom může mást také to, že prodejci na e-shopech i dronařské diskuse většinou používají pro evropskou normu vyzářeného výkonu písmena CE bez mezery.

Takže zpět k povoleným výkonům na anténě. Když si to pro naše účely trochu zjednodušíme, můžeme říct, že evropský předpis CE tu povoluje 25 miliwattů (mW), což je dost málo a dosah by byl velmi omezený. Výrobci ovladačů to řeší využíváním více kanálů, tak aby se dosah výrazně zvýšil a přitom omezila možnost rušení. Právě toho se týká třetí z výše vzpomenutých předpisů, který v takovém případě povoluje výkon do 100 mW. Abychom ale mohli aspoň rámcově pochopit jak to dělají (jinými slovy, co se v ovladačích - vysílačkách našich dronů při řízení děje), je potřeba si vysvětlit pojem kanál.

Jistě správně soudíte, že v tomto případě to není zařízení pro odvod splašků, ale něco, co souvisí s povolenými kmitočty - a máte pravdu. Konkrétně to znamená, že pásma jsou rozdělená na menší úseky kmitočtů, což jsou právě ony kanály. V pásmu 2,4 GHz (které má ve skutečnosti rozsah 2400 až 2500 MHz) mají šířku okolo 20 MHz a částečně se překrývají, teoreticky by se jich tam tedy vešlo několik desítek, evropská norma ale povoluje použít jen 13 z nich. Pro hlubší zájemce: nacházejí se v rozmezí kmitočtů 2412 MHz až 2472 MHz. Tedy, abychom byli přesní, je tu ještě čtrnáctý kanál, daleko od tohoto rozmezí, ale v Evropě není povolen.

V pásmu 5 GHz (konkrétně sahá od 5000 do 6000 MHz) je to lepší, tedy norma pro Evropu povoluje 19 kanálů (opět pro zájemce: tentokrát se nenacházejí ve spojitém rozmezí, ale jsou odděleně rozhozené mezi 5180 a 5700 MHz). Ovšem část jich je určená jen pro použití uvnitř budov.

Já vím, je to trochu nuda a leckterý čtenář si teď asi pokládá otázku: K čemu mi to bude? Opravdu tohle musím číst?

No, upřímně řečeno, nemusíte, klidně jste to mohli přeskočit, ostatně většina těch, co si dron koupili pro zábavu, o tom nemá ani páru. Ale podle toho to taky leckdy dopadá: na DroneWeb nám každou chvíli přijde zpráva od někoho, kdo na svém balkónu (zahradě, střeše...) našel ztroskotaný dron a ptá se, co s ním má udělat, zatímco jiné končí v lesích a na dně rybníků. Hned v následující podkapitolce si proto povíme, co dělat, aby se to pokud možno nestalo zrovna vám, ale budete tomu spíš rozumět, když jste si těchhle pár odstavů přečetli. Naprosto nutné pak jsou pro ty, kdo uvažují, že by drony někdy stavěli, opravovali nebo upravovali. Ostatně, ujišťuji vás, že i to, co jste právě dočetli je jen hodně velké zjednodušení.

Pro úplnost je poctivé uvést, že existuje i americká norma FFC, která povoluje větší výkony a dosah podle ní často uvádějí nejen zahraniční e-shopy, ale i zdejší prodejci dronů. Legálně se tu s FCC létat nesmí, ale kdybych tvrdil, že se tak neděje, stejně byste mi nevěřili. I to je jeden z důvodů, proč je dobré vědět, že existuje něco jako ČTÚ a to všechno kolem.

 

Jan A. Novák

Naposledy změněnoneděle, 30 červen 2019 17:36
Jan A. Novák

Publicista a fotograf, který se od dětství snaží fotit to, co většina běžných lidí nemůže vidět. Drony ho tedy nemohly minout.

Internetová stránka: www.novakoviny.eu

Související položky (podle značky)

Template Design © Joomla Templates | GavickPro. All rights reserved.